Základem ↗transkripce každého typu je vždy záznam zvukové formy jaz. na rovině ↗segmentálního popisu. ↗Suprasegmentální zvukové kvality bývají zaznamenávány méně stabilně. Obvykle se používá několik značek pro různé druhy lineární segmentace, tj. pro ↗předěly různé hloubky (v návaznosti na strukturu daného jaz., např. pro hranici mezi ↗mluvními takty, mezi ↗promluvovými úseky atd.), dále potřebný počet značek pro druhy přízvuku (↗slovní přízvuk hlavní a vedlejší, ↗větný přízvuk atd.) a značky pro stavební prvky v popisu melodie (pro tóny v ↗tónových jaz., pro kontury ↗větné melodie apod.).

1 Transkripce prozodických jevů v tabulce IPA

Mezinárodní transkripce ↗IPA (International Phonetic Alphabet) vznikla na konci 19. století a od té doby byla vícekrát aktualizována. Je zaměřena především na registraci variant segmentů, vždy však obsahovala i určitý soubor značek pro zachycení prozodických jevů. Následující tabulka ukazuje aktuální stav. Aplikace jednotlivých značek u různých autorů však nebývá jednotná, s výjimkou značek pro varianty trvání, tedy modifikace vázané na segment.

S postupným prohlubováním popisu prozodických jevů vzniklo několik soustav určených především pro transkripci větné melodie. Nejvíce rozšířené jsou soustavy ToBI a INTSINT.

2 Transkripce ToBI

Soustava ToBI (Tone and Break Indices, ✍Silverman & Beckman(ová) ad., 1992) vznikla na základě zobecňujícího popisu melodických kontur na pozadí struktury anglické věty (✍Pierrehumbert(ová), 1980ad.). Byla určena pro transkripci intonace v americké angličtině na základě ↗autosegmentálně-metrické koncepce popisu (dále AM). V letech 1991–1994 se uskutečnilo několik pracovních seminářů, na nichž se poměrně široká skupina odborníků s různým zaměřením (↗fonologie, ↗dialektologie, pragmatika, ↗konverzační analýza atd.) pokusila postupně stabilizovat základní principy pro relativně jednotný popis (tzv. MAE_ToBI, tj. Mainstream American English ToBI System). Jedním z cílů těchto snah bylo, aby vznikla transkripce použitelná pro širší okruh zájemců bez nutnosti specializovaného výcviku. Následně se transkripce ToBI začala používat s většími n. menšími modifikacemi i pro další jaz. Podrobněji k historii i problematice viz ✍Beckman(ová) & Hirschberg(ová) ad. (2005). V práci ✍Jun(ové) (2005) nalezneme aplikaci této transkripce pro 12 jaz. Současný pohled i návod viz na webových stránkách English ToBI Homepage. Pro orientační představu: Jednotkou transkribovaného celku v ToBI je obvykle fráze n. celá výpověď, podle délky. Zápis je pak rozložen do šesti vrstev:

Pro vrstvy (c) a (e) je k dispozici základní inventář možností. Transkripce ToBI má základ ve fonologickém popisu, vyžaduje vždy znalost daného jaz. a jeho prozodických charakteristik.

3 Transkripce INTSINT

Soustava INTSINT (International Transcription System for Intonation) byla vytvořena s cílem poskytnout nástroj pro průběžný popis kontur F0 v jakémkoli jaz. bez závislosti na apriorní analýze textu (✍Hirst & Di Cristo, 1998a). Sleduje průběh souvislého zvuku (↗intonace), znalost textu ani jaz. není nezbytná. Základní jednotkou popisu je jednotka na úrovni ↗promluvového úseku (tone unit). Východiskem je představa popisu melodie jako sekvence bodů, z nichž každý je charakterizován relací své výšky k bodu předcházejícímu (vyšší, nižší, stejný). V rámci celku jednotky se doplňuje označení výškových minim a maxim. Další soubor značek je zaveden pro hraniční předěly různé hloubky. Výhodou je možnost inventář sledovaných charakteristik rozšiřovat a doplňovat stupně rozlišování. V publikaci ✍Hirst & Di Cristo (1998b) je transkripce INTSINT použita pro příklady popisu většího počtu různých jaz. Aplikace tohoto systému od počátku směřovaly k využití pro modelování ↗prozodie v automatické ↗syntéze řeči (✍Hirst, 1991). V současné době viz Momel and Intsint Users Group na Yahoo Groups.

Viz také ↗prozodická struktura v doméně slova, ↗slovní přízvuk – zvukové charakteristiky v češtině, ↗prozodická struktura v doméně větné fráze.